Škvoři, škvor obecný

Mýtus: Představitelé tohoto rodu mají špatnou pověst, podle, které údajně vnikají člověku do ucha a potom až do mozku. V lepším případě mu prokousnou ušní bubínek a člověk ohluchne. V angličtině se škvor dokonce nazývá "earwig" a sluvko "ear" znamená ucho. Je to celé samozřejmě výmysl, škvoři opravdu nic takového nedělají.

<p align="center"> <object width="320" height="340"><param name="movie" value="http://www.skudci.com/images/skvor.swf"></param><param name="wmode" value="transparent"></param><embed src="http://www.skudci.com/images/skvor.swf" type="application/x-shockwave-flash" wmode="transparent" width="320" height="340"></embed></object>

Škvoři mají na konci zadečku pár velkých kleštovitých přívěsků, kterými doopravdy dokáží štípnout. Ovšem, když jejich štípnutí vyzkoušíte na vlastní kůži, zjistíte, že to nic hrozného není a rozhodně vám škvor nemůže ublížit. Škvor potřebuje "kleště" na uchopení potravy - je schopný prohnout tělo tak, že se kleště dostanou před hlavu a on si jím může pohodlně /snad pohodlně/ přidržovat potravu. Dále je potřebuje k rozevírání a zavírání křídel, nebo na obranu jako v následujícím videu.

Škvor versus pavouk

Ano škvoři jsou poměrně dobří letci i když nejčastěji je uvidíme spíše běhat. Za letu drží tělo skoro svisle takže vypadají velmi zvláštně. Křídla, která jsou složitě složena potom roztahuje právě pomocí kleští. Škvoři vylézají za potravou zpravidla v noci, přes den je najdeme ukryté, někde pod kamenem. Na podzim samička vyhledá vhodnou skulinu, nebo si sama zhotoví chodbičku, do které naklade vejce, s kterými sama přezimuje. Na jaře po vylíhnutí larev se o ně samička pečlivě stará.

Škvor obecný

(Forficula auricularia) je nejčastější škvor s kterým se u nás můžeme setkat. Škodí zejména na rostlinách, zelenině, někdy i na bramborách. Škody ovšem nebývají nijak velké