Vošky

Mšice (Aphidoidea) jsou nejčastěji se vysytujícím rostlinným škůdcem. Napadají téměř všechny druhy rostin. Rychle se množí a přenášejí různé choroby. Boj s nimi ji těžký,neboď se časem stávají proti chemickým postřikům imunní. FAKTA: mšice jsou velmi drobný (0,2-1cm dlouhý) hmyz měkkého těla, patřící do řádu Homoptera. Obvykle tvoří shluky velkého množství jedinců na listech a lodyhách rostliny. Vyskytují se okřídlené i neokřídlené formy mšic, což závisí na druhu, nebo stadiu jeho vývoje. Většinou mají mšice hruškovitý tvar, jejich tělo je vzadu širší než vpředu a většina druhů ma na konci zadečku pár trubicovitých orgánů. Některé mšice jsou pokryty popraškem, nebo chomáčkem voskovité látky, kterou vylučují jejich kožní žlázy. Mšice mají často složitý životní cyklus. V typickém případě se z vajíček, která přezimovala vylíhnou bezkřídlé samičky, kterým se říká "zakladatelky". Tyto mšice bez páření rodí živá mládata, obvykle rovněž bezkřídlá a rozmnožující se dále stejným způsobem. Tak může vzniknout několik generací za sebou. Později se objevují okřídlení jedinci, kteří odlétají na jiný druh hostitelské rostliny, kde dále vytvářejí nové jedince. Na podzim se vracejí na původní hostitelskou rostlinu a dávají vzniknout samečkům a samičkám. Po páření kladou samičky vajíčka na lodyhy rostlin a tato vajíčka přezimují. Dospělci v zimě hynou. Mšice se žíví pouze rostlinnými štávami, které sají chobotem vbodnutým do rostliny. Silné napadení mšicemi poškozuje růst rostlin a vyvolává vznik deformací. Mšice také mohou také přenášet různé choroby rostlin. Z konce zadečku vylučují sladkou lepkavou tekutinu, zvanou medovice, která se hromadí na lodyhách a listech rostlin. medovicí se žíví mouchy, včely a mravenci. V mírném pásmu celého světa se vyskytuje asi 2000 druhů mšic. V tropech jsou mšice vzácné. Některé mají lysé tělo, některé jsou chlupaté. Nějčastěji jsou zelené barvy, dále černé, hnědé, bílé, červené či oranžové. Existují i dvoubarevné mšice.

Mšice maková

(Aphis fabae) černá, napadá zejména řepku a další polní plodiny jako mák, mrkev, špenát. Jí příbuzné mšice žijí ještě na kalinách, břečťanu, šťovíku, bezu a na jiných rostlinách

Mšice chmelová

(Phorodon humuli) Ultranebezpečná mšice. Likvidátor chmelu. Uplně mě začalo polévat horko, když si vzpomenu co za škody by tahle mrška dokázala napáchat. Radši na to nemyslet.

Mšička révokaz

(Viteus vitifolii) Jelikož nejsem milovník vína tak pro mě tahle mšice není tak nebezpečná jako její "chmelový" příbuzný. Nicméně pro mnoho vinařů určitě ano. Udajně k nám byla zavlečena z Ameriky (další americký brouk?) a dřív působila na vinicích obrovské škody.

Korovnice smrková

(Sacchiphantes abietis) V lese bych tedy mšice nehledal. Snad houby, borůvky, Klíšťata, ale ne mšici. Ovšem pozor i v lese se mšice nachází - konkrétně orovnice smrková, korovnice modřínova, nebo třeba korovnice kavkazská

Vlnatka krvavá

(Eriosoma lanigerum) Pokud tuto mšici rozmáčkneme, což snadno dokážeme, protože je malá tak se změní v červenou skvrnu - pozor je to nevratný proces, ze skrvny nikdy mšici zpátky neuděláme. Odtud se jí říka "krvavá". Vyskytuje se na ovocných stromech a její výskyt poznáme podle chomáčku "vaty", které jsou na větvích. Tyto mšice způsobují stromům velké potíže, nezřídka se stane, že strom uhyne celý.

Jak je poznám a čím škodí? Jsou-li listy vaší rostliny povadlé a pobledlé nebo dokonce zdeformované, zkontrolujte jejich spodní stranu. Pokud najdete velký podlouhlý výběžek, jedná se o kolonii mšic. Mšice vysávají z napadených rostlin šťávu a tím je oslabují. Rostilna pak v konečném stadiu snadno umírá.

Mšice a jejich hubení

Mezi bezvadné prostředky na hubení mšic patří zejména jejich přirození nepřátelé. Jsou zadarmo. Problém bývá, že s přemnoženými mšicemi si neporadí. Mezi nejužitečnější patří: Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) a jeho larva Slunéčko velké (Anatis ocellata) a jeho larva Slunéčko čtrnáctitečné (Propylaea quatuordecimpunctata) a jeho larva Larva pestřenky hrušnové (Lasiopticus pyrastri)to je taková ta "vosička" jak se jí lidově říká. Stojí to vždycky ve vzduchu mává křídlama a tváří se jako vosa. Nezabíjet, je užitečná a vosa to není. Nebodá. Myslim. Zlatoočka obecná (Chrysopa vulgaris) Umístí sem pár fotek, abychom zbytečně nezabíjeli něco co nám pomáhá

Žlutá barva Žlutá barva mšice láká, a tak do květináče vložit nějakou žlutou věc, na kterou se budou mšice přesouvat. Aplikujte chemický postřik. Voda Postříkávejte mšice mýdlovou vodou, květiny postříkejte vodou s jarem. Cigarety Cigarety mšicím škodí. Zakuřte celou místnost, nejlépe celým balíčkem, nebo postříkat napadené části vodou, kde jste nechali cigaretové nedopalky. Prevence proti mšicím Pravidelně vytrhávejte plevel, z něj se mšici často rozšiřují na ostatní rostliny. Pokud je rostlina napadena, nainstalujte síťku, aby se mšice nemohli přesouvat na jinou rostlinu. Mšice na jasmínu - tuto rostlinu mají mšice ve velké oblibě. Na tyto mršky je již aplikován insekticid. Mají "špatný den" :-]].

Je možné diskutovat v našem novém foru: