Sršeň obecná, Vosa obecná

Pane administrátore, byla bych moc ráda, kdyby jste to opravil: Sršeň se latinsky řekne vespa nebo vespa crabro, anglicky european hornet, německy hornisse a slovensky sršeň obyčajný

Super stránky. Zrovna včera jsme jeli do lesa,kde nám teče výborná minerálka. Manžel šel se synem (2 roky) a já zůstala v autě s dětma- 8měsíců a 3 roky. Okýnka otevřený, dveře taky, a najednou kolen nás začaly lítat sršně. Měla jsem fakt strach, já ám z hmyzu fobii-vadí mi motýl, beruška, moucha, prostě vše co lítá, ale nedokážu to ani zabít. Bála jsem se že vlítne do auta, z malýho prostoru bude pomatenej a zaútočí. Navíc když jsem měla dvě malý děti...Opravdu mě hodně překvapilo, že nemají tolik jedu, jak by člověk předpokládal, vzhledem k jejich velikosti. No každopádně pro jistotu jsme hystericky zavřela okýnka, dveře apekli jsme se chvilku v autě :-)

...Tak jsem byl vcera na sve drevenbe boude, co mam v lese. A nad vchodem dve srsni policajtky a v pravo asi 5 metru od vchodu leze za planku 5 vos :o( Jelikoz jsem alergik a byl jsem tam sam tak jsem pozdravil svuj Botnik a sel jsem na vlak :o/

Vim ze je srsen chranena a ze neni utocna, ale necham ji zlikvidovat... Jednak jsem alergik a druhak na tu boudu jezdi i male deti a hnizdo nad vchodem neni dobry. Jen par tydnu pockam co provedou s temi vosami :)

Wikipedie:Vajíčko sršně
[editovat] Význam

Přestože vyhledává nektar, není díky své nepočetnosti významným opylovačem. Její prospěšnost spočívá ve schopnosti požírat značné množství hmyzu, jehož výskyt v širším okolí hnízda znatelně potlačuje. Zřídka může napadat malá a oslabená včelstva, kde plení včelám zásoby medu, proto ji včelaři neradi vidí v blízkosti úlů a včelínů.

Sršní bodnutí je oproti jiným vosám znatelně bolestivější, protože její jed obsahuje větší množství acetylcholinu. Pro zdravého člověka není nebezpečné ani několikanásobné bodnutí, jsou ovšem zaznamenány případy úmrtí. Sršní jed je slabší než jed včelí. Na rozdíl od včel může sršeň své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky.

Nedoporučuje se přibližovat k sršnímu hnízdu na méně než 2 metry, při pomalém pohybu nesměřujícím k otvoru hnízda se může pozorovatel přiblížit i na 0,5 metru, pozorovatel by neměl bránit sršním ve výletu, dýchat směrem ke hnízdu a čímkoliv vibrovat.[4] Přítomnost člověka sršně nedráždí a přímo na něj neútočí, přesto bývá člověkem pronásledován
///Možná zabijete sršně,a kousne vás něco jiného a bude hůř.Se sršni se potkávám dlouho/ve své chatě/-zastavují se pravidelné na návštěvu:),a každý si jdeme po svém./zatím jem se obešla bez bodnutí.Mluvím na ně.Totiž i včely,i vosy,a zřejmě i sršni/(není li to kmen s agresivní matkou),dovedou dobře rozeznat tvory v prostředí.A do toho prostředí také patří.

zabijim vosy i srsne je to skodliva havet a proto je treba je nicit, nicit a nicit!!!

Nesnáším bodavý hmyz, ale pokud mě neohrožuje tak mu neubližuju. Teď jsem ale v šoku a tak jsem hledala na internetu něco o sršních a nenašla jsem skoro nic. Je začátek října, venku zima, bydlíme na sídlišti v panelové džungli a ona si tu klidně naletí do bytu sršeň a začne poletovat kolem mé týden staré dcery. V prvém okamžiku jsem nevěřícně zírala, v druhém jsem začala histerčit a "odpinkla" dotyčný hmyz balíčkem vlhčených ubrousků na druhou stranu místnosti, kde sršeň omráčená spadla na zem a já ji naprosto hystericky umlátila tím balíčkem ubrousků. Nenapadlo mě, že ještě teď a tady by se mohl tenhle odporný hmyz objevit. Brrrr....

Když tady čtu ty komentáře, tak bych řek, že podle vyjadřování některeých lidí jsou vosy inteligentnější. A měli byste pochopit, že vosy a tak chrání svoje teritorium stejně jako vy to vaše. Když vás štvou tak je přemístěte a pokud to nelze udělat zabijte, ale majitele prvního komentáře nebo toho, co by rád pálil úly bych poslal do ústavu pro psychopaty.

Se zájmem jsem si přečetl stránku i některé příspěvky.
Vyhledat něco o Sršni mne přiměl včerejší zážitek.
Šli jsme s manželkou běhat do Klánovického lesa, na trasu, kterou pravidelně běháme. Asi po pěti kilometrech, na místě, kde přes cestu leží padlý kmen břízy, nás po jeho přeskočení napadl roj Sršní. Já dostal tak deset žihadel do rukou zad a boku. Manželka asi víc než dvakrát tolik, zadek, ruce, nohy a hlava. Měla jich asi pět zamotaných ve vlasech. Musel jsem zastavit a vymést jí je z vlasů. Sám jsem plešatý, a ukázala se další výhoda této skutečnosti.

Docela to bolelo. Překvapivě pár hodin po incidentu to bolelo víc než samotná bodnutí.

Volal jsem sanitu. Manželka je alergik, tak skončila s kapačkou na Bulovce na pozorování. Po pár hodinách ji zaléčenou poslali domů. V noci jsme oba moc nespali. Asi následkem jedu a také asi stresu.

Jako zážitek celkem výživný, ale klidně bych si tu zkušenost odpustil.

Tak jsem úspešně zlikvidoval sršně. Víte jak? Poprvé v životě mě nezklamala laciná reklama. V Baumaxu totiž došel Biolit , tak jsem zvolil náhradní alternativu. Biolit stojí 200,-Kč 300 ml, já jsem koupil za 129,90 Kč v Intersparu RAID NA VOSY A SRŠNĚ 400 ml, asi 30 cm velká, asi 6cm průměr, vysoká, štíhlá a černá sprejpixla. Nejprve odsáli vysavačem hasiči celé hnízdo a ucpali vstup, asi odsáli hnízdo i s královnou, ale když odjeli, sršni lítaly dál, jako by se nechumelilo. Pár jich to odneslo poté, co se do místnůstky s hnízdem, nyní se zbylými sršni vystřelilo plynovkou s paralyzérem. To však asi každý nemá. Takže přišel na řadu RAID. Během třech hodin a třech postřiků bylo vymalováno. Stříká to krásným silným proudem , nastříkal jsem jim tedy všechny přístupové cesty a všechna místa , po kterých lezly. Ze vzdálenosti 4 metrů. Já vím, žádné velké hrdinství, ale účinnost překvapivá. Sršeň umřela při přímém postřiku do tří sekund. Při jemném orosení od RAIDU se převrátila na záda a dostala frenetické křeče, posléze byla zašlápnuta, aby se netrápila. Ty, které byly v hnízdě a nadýchaly se, tak lítaly zcela nekoordinovaně, stočené do U a prdelkou s bodcem dopředu , klesajíce a motajíce se , připomínajíc najednou malé neškodné chroustíky. Spray učínkuje po postřiku prý celých 24 hodin. Hnízdo je prázdné a poslední zbloudilá sršeň se motala rychlostí motýla. Ty, které odlétly, zahynuly v dálavách. Je smutné, že jsem musel celou jejich kolonii vyhubit, nicméně, sršně žerou maso, koušou. Kdyby se přemnožily, asi bych se jejich královnou nestal, ale pokud bych neutekl, stal bych se jejich potravou já. Je pravda, že ony neměly šanci proti chemii, je však pravdou i to, že já jsem neměl svobodnou volbu a musel jsem je zlikvidovat. Za rok vám sem napíšu, jestli se změnil a narostl počet housenek v mém okolí, pokud ano, pak bychom mohli začít pěstovat sršně, pokud ne, určitě bude jinde spousta štěrbin a škvír a jejich přirozený pud sebezáchovy se tedy bude také vyvíjet a ony si dají větší pozor při výběru místa pro hnízdo na kladení a
snášení. Přesto, že jsem je zlikvidoval bez výčitky a přesto, že bych to příště udělal zas, nemohu se zbavit dojmu a pocitu, že ty sršně mluvily, stěžovaly si a trpně, až pokorně, po ztrátě královny umíraly, a není mi z toho dobře ....