Mravenci, mravenec

Formicidae, pospolitě žijící hmyz, patrně nejznámější ze všech a jsou četnější než všechny ostatní druhy suchozemských živočichů. Obývají nejrůznější prostředí od Arktidy po tropy. I přesto, že se od sebe jednotlivé druhy liší velikostí i tvarem téměř vždy poznáme, že se jedná o mravence. Všichni mravenci mají kolenovitě zalomená tykadla a hrbolek nebo trn na štíhlé stopce spojující hrud a zadeček.
Každé mraveniště obsahuje tři základní typy jedinců: samičky /královny, matky/, samečky a dělnice. Samice /matky/ mají křídla a jsou o poznání větší než ostatní členové hnízda. Samečci mají rovněž křídla, ale jsou menší než královny. Rozdíl ve velikosti mezi samcem a samicí je patrný na první pohled. Menší dělnice nemají křídla a jsou nejhojnější z celého mraveniště. Nová mraveniště vznikají po odletu samiček a samečků z hnízda. Samci po spáření hynou. Samice postupně ztratí křídla a vyhledávají vhodná místa, kde by mohla založit nové mraveniště. To může mít různé podoby a může se nacházet na nejrůznějších místech. Pod kameny, v zemi, ve stromech, v plodech, dokonce si některé druhy budují papírová hnízda podobná vosím. Matka naklade vajíčka a sama pečuje o první larvy s kterých se vyvinou první dělnice. Tyto dělnice postupně začínají obstarávat chod mraveniště a matka se věnuje již jen snůšce vajec. Jakmile se totiž mravenčí samice jednou spářila, může až do konce života klást oplodněná vejce. Po vytvoření silného základu nového mraveniště se objevují první okřídlení samečci a samice a celý cyklus se vlastně opakuje.
Zajímavé je, že mravenci neumějí žít sami. Mravenec jako jedinec zcela jistě brzo zahyne. Již dva mravnci budou žít déle. Dá se říct, že deset mravenců už ovšem činí jisté společenství.
Mravenci si "chovají" mšice, které sají medovici, kterou se mravenci živí. Některé druhy nosí mšice přímo do mraveniště, ale společné pro většinu druhů je, že mšice ochranují. Stavějí si dokonce příbytky v blízkosti rostlin, kde se mšice pasou, anebo mšice přenášejí na jiné rostliny. Bohužel proti mravencům nemá žádný jiný hmyz prakticky žádnou šanci a tak jsou mšice před případnými dravci opravdu dobře chráněni.
Dřevokazní mravenci si stavějí hnízda v trámech a v kládách a odumřelých částech dosud živých stromů.
U nás se můžeme setkat např. s mravencem lesním, který staví známé mravenčí hnízda - kupy. Na okraji lesa můžeme vidět mravence travního, který staví kupy plošší.
Patrně nejhojnější u nás je mravenec obecný. Ten žije na nejrůznějších místech. Hnízda si staví v pažezech, nebo v zemi. Na trávníku jsou vidět malé hliněné kupky. Počtem se tomuto mravenci vyrovná mravenec žlutý, tzv "zrzavec". Ten žije převážně v zemi, kde si nachází i potravu.
V lidských obydlích se objevuje drobný druh, který proleze opravdu kdejakou škvírou. Jedná se o tzv. "faraona". Mravenec farao se do Evropy přistěhoval z tropických oblastí. Protože má rád teplo zalíbila se mu lidská obydlí a hlavně ta vytápěná. Stal se velkým problémem v bytech, ale i v potravinářských provozovnách.

Mravenec obecný - rojení

samičky a samečci mravence obecného při rojení


mravenci


mravenci - rojení

Mravenci a vosa /mrtvá/


Mravenci a vosa /živá/


Mravenec a moucha /neuvěřitelná síla/


Jak se zbavit mravenců

...nevím. Na zahradě mravenci škodí zejména díky tomu, že "chrání" mšice, které působí rostlinám velké problémy. Jsou schopni např. u domu vydrolovat systematicky maltu. prolezou sebemenší skulinou a třeba ve špajzu /spížy/ jsou velkým problémem.
Určitě na ně působí jakýkoliv sprej proti lezoucímu hmyzu. Myslím, že to může být i sprej proti létajícímu hmyzu, vlastně je to asi fuk. To, ale právě do spíže není zrovna ideální řešení, kvůli potravinám, které tu skladujeme. Musíme tedy důsledně dodržovat určité zásady - zavírat pečlivě zavařeniny, dbát na to, aby se např džem neobjevoval na sklenici. Mravenci najdou opravdu všechno a do všeho vlezou.
Babská rada - pokud mravenec narazí na stopu po zubní pastě /my jsme použili levnou pastu název si již nepamatuju...něco s florem/ vyhne se tomu jak čert kříži, ale co je ještě zajímavější, ani jí nepřekročí. Po natření okeního rámu už do špajzu nechodili. Nevím vyzkoušejte také.

neumim

ja neumet cesky ja umet ostravski

Anonym (bez ověření) | 14. Duben 2008 - 10:10

ja by sem se chtela zeptat

ja by sem se chtela zeptat jestli FORMICA RUFA je Latinský nazev pro mravence lesniho?? prosim o rychlou odpoved a jestli to neni latinesky nazev tak teda jakej

Anonym (bez ověření) | 5. Leden 2008 - 17:49

ano je

to latinský název pro mravence lesního.

david | 5. Leden 2008 - 18:58

pozor

Ale pozor mravenec lesní (fORMICA RUFA) je zákonem chráněný

http://mravenci.wz.cz 

Ondra (bez ověření) | 1. Duben 2008 - 17:49

Ondro přidal jsem odkaz na

Ondro přidal jsem odkaz na tvůj web i sem ODKAZY

david | 1. Duben 2008 - 19:56

Poradila mi jedna babka

Poradila mi jedna babka "bylinkářka", jak na mravence ve spíži. A opravdu to funguje. Stačí
dát na dvě tři místa kousek obyčejného šťovíku

Jana (bez ověření) | 17. Srpen 2007 - 13:19

mno já nevim

mno já nevim

Lucka (bez ověření) | 27. Prosinec 2007 - 13:35

funguje

Na mravence funguje jaká koli aromatická látka, protože se mravenci dorozumívají feromony. Takže funguje pepř, skořice a další aromatiské látky. Ty nasypte na místa kam nechcete aby chodili a škvíry doporučuji vycpat pastou na zuby (tudy neprojdou) a určitě se jich zbavíte ale jen v bytě né venku.

Venku je doporučuji nechat, protože mravenci kypří půdu víc než dešťovky a to nekolikanásobně.

http://mravenci.wz.cz

Ondra (bez ověření) | 1. Duben 2008 - 17:47

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
TOPlist